Tento stručný průvodce je určen jako základní informace všem, kteří se rozhodli svým blízkým zakoupit astronomický neboli hvězdářský dalekohled jako dárek a sami toho o dalekohledech příliš nevědí. Měl by dát alespoň základní odpověď na otázku, jak vybírat dalekohled.
Kupujete-li dalekohled jako dárek, je třeba zvážit, zda je dárkem pro formu (aby něco bylo), nebo pro radost či zálibu obdarovaného. V prvním případě je lepší od koupě buď úplně upustit, případně nákup pořídit co nejlevněji v hypermarketu. V případě vážného zájmu nebo alespoň předpokladu, že obdarovaného nový koníček chytne, pročtěte následující řádky. Snad Vám napoví, jaký typ dalekohledu koupit a co k němu vybrat jako případné užitečné doplňky. V závěru této strany jsou uvedeny některé nejčastěji prodávané přístroje a příslušenství.
Dalekohled je optický přístroj shromažďující více světla než lidské oko - a to tolikrát, kolikrát větší je plocha objektivu oproti lidské zorničce. Astronomické přístroje využívají právě tohoto faktu k tomu, aby ukázaly víc (tedy slabší a méně zřetelné objekty), než jsme schopni vidět neozbrojeným okem. Zvětšení, bombasticky uváděné v letácích a na krabicích, je tedy druhotný parametr dalekohledu, daný kombinací optických vlastností objektivu a (zpravidla výměnného) okuláru. Většinu vlastností určuje tedy objektiv, jeho průměr a kvalita - ať už se jedná o čočkový objektiv nebo o zrcadlo.
Základní věcí, kterou je třeba si vyjasnit, je, nač a kde bude dalekohled využíván. Kupujete-li dalekohled někomu, kdo bude ze zápraží chalupy sledovat okolní přírodu, a tu a tam jej otočí zvečera na hvězdy, je vhodným dalekohledem přístroj na azimutální montáži a stativu (otočný ve směru nahoru-dolů a doleva-doprava). Pak postačí menší průměr (70 až 100 mm) dávající menší zvětšení (20x až 100x). Takovým dalekohledem je např. dalekohled čočkový (refraktor) s krátkým tubusem. Důležité je, aby byl vybaven tzv. převracecím hranolem - tj. aby obraz v něm byl stranově i výškově správně orientovaný. Výhodou je, dá-li se za dalekohled připojit fotoaparát. Takovým dalekohledům říkáme pozorovací, spektivy nebo anglickým výrazem spotting scopes.
Je-li budoucím obdarovaným někdo, kdo bude pozorovat z přesvětleného města, např. z balkónu, večerní či noční oblohu a jen občas jej zláká podívat se za dne po okolí, lze zakoupit přístroj podobných vlastností, případně vlastností následujících. Na přesvětlené městské obloze se velmi obtížně vyhledávají i pozorují tzv. deep-sky objekty, tedy mlhoviny, galaxie atp. Pozorovatelné zůstávají tedy zejména jasné objekty - Měsíc, jasné planety, jasné dvojhvězdy či jasné hvězdokupy. Omezující podmínkou bývá prostor; tedy důležitým parametrem bude velikost dalekohledu a snadnost manipulace s ním. Asi nejlepší volbou bude dalekohled buď čočkový (refraktor) nebo zrcadlový (reflektor) o průměru 80 až 150 mm s delší ohniskovou vzdáleností (800 až 1000 mm), u katadioptrických systémů (kombinovaný zrcadlovo-čočkový systém konstrukce Schmidt-Cassegrain nebo Maksutov-Cassegrain) až 1500 mm, a to buď na paralaktické nebo na azimutální montáži. Převrácení obrazu již není závadou; převracecí člen lze navíc dokoupit. Při sledování planet či Měsíce větším zvětšením je vhodným doplňkem i motorek pro automatické natáčení za oblohou - tzv. hodinový stroj.
Máme-li svého blízkého za zapáleného amatéra, který již delší dobu pozoruje oblohu triedrem (binokulárem), zná ji jako své boty a vyjíždí ven za temnou oblohou, případně bydlí v místě s minimálním osvětlením, bude volba obtížnější, a to i s ohledem na přenositelnost a finanční náročnost. Pro takového fandu lze doporučit již vesměs dalekohled zrcadlový s průměrem zrcadla alespoň 150 až 200 mm nebo více. Dalekohledy těchto rozměrů jsou buď Dobsony (zrcadlové dalekohledy na jednoduché a praktické azimutální montáži, ovšem bez možnosti automatického pohonu za hvězdami), nebo dalekohledy na již zmiňované paralaktické montáži. V této kategorii je možná vhodnější dotyčného seznámit se záměrem a přijít si dalekohled vybrat s ním.
Zvláštní kapitolu tvoří dalekohledy automaticky naváděné. Lze je rozdělit na dvě skupiny. Jednoduché a relativně cenově dostupné lze považovat za lepší elektronickou hračku pro ty, kdož po obloze chtějí rychle a snadno proběhnout bez hlubší znalosti objektů a souhvězdí. Jejich výhodou je skutečně rychlé vyhledávání objektů, automatické sledování objektu; nevýhodou pak elektrické napájení (baterie většinou dlouho nevydrží, je nutný síťový adaptér) a na sofistikovaných ovladačích vládne angličtina. Dražší, poloprofesionální a propracované přístroje jsou pak určeny i skupině pozorovatelů, kteří již svá léta ručního hledání objektů na obloze mají za sebou a nyní si plní svůj vlastní pozorovací program, kde rychlé najíždění na objekt zvyšuje "efektivitu" koníčka.
Nenalezli jste ten správný typ pozorovatele? Nevadí. Zavolejte a my Vám poradíme, který přístroj by byl nejvhodnější.
Dalekohled není všechno a výběrem vhodného dalekohledu vybavení nekončí, ale většinou pouze začíná. Má-li být balíček objemnější, lze doporučit ještě další nezbytnosti, na které by stejně dříve nebo později došlo.
Po prvním rozkoukání většinou vyvstane potřeba většího zvětšení (na Měsíc atp.). Dalekohledy v kompletech chodí vybaveny jedním až dvěma okuláry - tedy jedním až dvěma zvětšeními. Ta jsou výrobci volena jako malá nebo střední. Pro detailní pozorování planet či Měsíce je dobré mít zvětšení mezi cca 100x až 200x - podle velikosti dalekohledu, což vyžaduje dokoupit další okulár, případně násobící, tzv. Barlowův člen. Zde si zaslouží dodat, že zvětšení je poměr ohniskové vzdálenosti objektivu dalekohledu (většinou vyznačené na tubusu v milimetrech) a ohniskové vzdálenosti okuláru (vyznačené na okuláru opět v milimetrech). Okulárů je velké množství a jejich kompletní nabídka je v příslušenství.
Vhodným doplňkem bývají i filtry. Základním filtrem je filtr měsíční. Ten tlumí množství světla vystupujícího z dalekohledu při pozorování Měsíce na příjemnou mez. Pozorování Měsíce zejména větším dalekohledem při menším zvětšení bez filtru v období okolo úplňku může být až bolestivé (nikoliv však nebezpečné). Měsíční filtry jsou okulárové - šroubují se do okuláru na stranu přivrácenou k objektivu.
Dalším vhodným filtrem je filtr sluneční. POZOR - nikdy se nedívejte do Slunce dalekohledem bez speciálního slunečního OBJEKTIVOVÉHO filtru. K nevratnému poničení oka dochází v desetinách sekundy. Nejpopulárnější je Astro Solar folie, dodávaná ve formátu A4, ze které se takový filtr snadno dle návodu vyrobí. Pozorování Slunce, slunečních skvrn a dalších útvarů patří k nejvděčnějším, neboť Slunce je nejčastěji pozorovatelné. Dalšími filtry jsou specializované filtry na pozorování z města potlačující záři oblohy a rozptýlené světlo pouličních lamp, barevné filtry na pozorování planet, mlhovinové filtry atd. O jejich nákupu je však dobré se poradit.
Pro začátečnická pozorování oblohy jsou prakticky nezbytností mapy. Tou úplně základní je otočná mapka, která nastavením data a času ukáže, která souhvězdí a jasné hvězdy jsou právě vidět. Je to levná pomůcka k nezaplacení. Naopak drahým dárkem může být kvalitní hvězdný atlas, podle kterého lze hledat zajímavé objekty mimo dosah lidského oka. Pro venkovní použití se osvědčují laminované verze (proti zmáčení rosou).
Pokud jde o úplného začátečníka, další vhodnou pomůckou je dobrý průvodce oblohou - knížka formátu do kapsy u bundy, popisující nejzajímavější objekty v jednotlivých souhvězdích, nejlépe doplněná mapkami. Pro pokročilé jsou i pokročilejší verze, popisující podrobně jednotlivé typy objektů i s jejich fotografiemi, kresbami a popisy, jak jsou vidět v různých velikostech dalekohledů (asi vedoucím dílem a "biblí" je anglický dvojdílný průvodce "Night Sky Observer Guide").
Nutnou drobností je červená svítilna. Lidské oko je nejméně citlivé k červené barvě; pozorovatelé si tedy na mapky, na poznámky či na manipulaci s dalekohledem svítí velmi tlumenými červenými lampičkami, aby si neporušili přivyknutí oka tmě. Červená světýlka jsou dnes většinou na bázi LED.
Je jistě řada dalších drobností, které by začátečníka potěšily jako dárek - namátkou kufřík na příslušenství, LED hledáček pro snadné a rychlé vyhledání objektu, dózy na okuláry, vyhřívání objektivu proti orosení, nepřeberné množství knížek, plakátů, map, teplé boty, dobrý kulich, termoska atd.
Kdož jste dočetli až sem, doufáme, že jsme Vám pomohli zorientovat se a vybrat svým blízkým vhodný a cenově dostupný dárek. S podrobnějšími dotazy se na nás můžete obrátit telefonicky 284 820 939, e-mailem celestron@celestron.cz nebo nás navštívit osobně - jsme jen minutku od metra "B" Hloubětín.
Aktualizováno 10.9.2012, Jan Zahajský